Etapa I. - Králický Sněžník (28.-29.7.2009)

28.7.2009 11:00

Dosáhli jsme prvního hraničního kamene (79/22) na hraničním přechodu Horní Morava - Jodłów (CZE-PL) v pohoří Králického Sněžníku, 940 m.n.m.                   

Čáďa (Jani)+Anička+yesTerka

78/15        12:00

Trójmorski wierch/Klepáč (1145 m) - rozvodí Odra-Labe-Dunaj. Obědváme u právě vznikající rozhledny, Králický Sněžník je v mracích a další se na nás valí z Polska.   

69/10        16:25

Králický Sněžník (1424m) dobyt!

Na Malém Sněžníku nám začalo pršet a střihli jsme si první část mimo turistickou značku jen po patnících zpestřenou ukrutným klesáním. Anička a Terka začínají simulovat předoperační slabosti :-) PROTESTUJEM, LŽE! A+T

Před vrcholem Sněžníku je krásný patník III/70, který označuje historické Trojmezí Čech, Moravy a Kladska. Na vršku nás přivítaly úchvatné výhledy do mlhy husté tak, že by se dala krájet, památeční strašidelná mohyla a hromada kamenů zbylá po polské rozhledně (1899-1973 odstřelena, viz foto). Mapa tvrdí, že název hory je odvozen od veliké zimy a sněhu, který tu vydrží až 8 měsíců v roce! SOUHLAS A+J+T A Terka tvrdí, že se máme rády :-) SOUHLAS! A+J

/mimo patníky/        18:39

Sedíme nabalené na zápraží stanice Horské služby a vaříme si večeři. Já mám přes sebe i spacák, aby mi doschnul (pozn.autorky: při předchozím noclehu v Ostružné jsme se s Aničkou přikryly stanovou plachtou a co nepromočila rosa, to zvládnul náš zkondenzovaný pot). Po cestě mlhou z vrcholu Sněžníku jsme nabraly vodu přímo z pramenů řeky Moravy, okoukly zahnojené zbytky Lichtenštejnovy chaty Moravskoslezského sudetského horského spolku (viz foto) a opodál stojící kamenné slůně nějakého uměleckého spolku. Dnes je prý tato roztomilá soška (viz fotogalerie) neoficiálním znakem Sněžníku. Cestou dolů sníme o třech krásných svalnatých záchranářích z HS, kteří nás na chatě přivítají s flaškou rumu.

Chata je zamčená a nikdo tam není. Truchlíme.

Pookříváme až s párky s brkaší. Mlha ustupuje, modrá je nad námi a vidíme až na druhou stanu údolí. Vypadá to na klidnou noc a první úspěšně zakončený den Hraničáře.                                                           

/mimo patníky/        29.7.2009

Snídaně, sluníčko nás budí svými paprsky. V půl desáté vyrážíme chvíli po červené a u III/68 se napojujeme na hranici. Na sedle pod Stříbrnickou obdivujeme rašeliniště, čvachtáme si v nich a Terka vypráví, jak v dětství měla rašeliny jednou doslova po krk. Krásné vyhledy na hřebeny Jeseníků včetně Pradědu při obcházení Stříbrnické s obnovujícím se lesem.                     

III/66        10:45

Klesáme na Głebovou Jamu (950 m) a frčíme dál!

III/60        12:30

Kladské sedlo (Przeł. Płoszczyna) 845 m. První hraničářské pivo! A polívčička k tomu. A šup zase pryč od civilizace.

III/57        14:15

Posilněny dřevorubeckým chlebem a dobrým pocitem zaznamenáváme poslední číslo patníku první etapy a pouštíme se lesní cestou mimo hranici, která dovede na červenou. Po ní dojdeme až do Ramzové, kde na nás čeká auto. Hrozně nás tu žerou mouchy, tak padáme.

                                                                                                                                                                                    Čáďa

DETAILY I. ETAPY:

účastnice zájezdu: JEZINKY (Anička K., Čáďa, yesTerka)

oblast: Králický Sněžník

přístupová trasa: Praha-Ramzová auto, Ramzová-Prostřední Lipka vlak, Prostřední Lipka-hran.přechod Horní Morava-Jodłów červená turist.značka a lesní cesta pěšky

sestupová trasa: lesní cesta, červená a zelená TZ do Ramzové (další den jsme si ještě vyšláply na Šerák a pak autem zpátky do Prahy)

trasa po hranicích: 79/22 - III/57, většina vedla po polské zelené, kus po české turistické značce, zhruba 1km mimo TZ, jen úzká lesní pěšinka

ztráty: trvalé žádné

ZAJÍMAVOSTI PRO ZVĚDAVCE:

Klepý - střecha Evropy

V oblasti třetího nejvyššího pohoří na území České republiky - v masívu Králického Sněžníku najdeme jednu "střechu Evropy". V jižním uzávěru západního hřebenu se nachází vrch KLEPÝ (též KLEPÁČ) pojmenovaný podle kamenů, které při chůzi po nich klapou, který naši sousedé nazývají Trójmorski wierch (Trojmořský vrch). Voda z jeho svahů odtéká spádnicemi hned do tří moří. Klepý tak představuje jedno z nejvýznamějších evropských rozvodí tří moří Černého, Baltského a Severního. Z východních svahů stéká voda do Moravy a povodím Dunaje do Černého Moře. V jižním temeni pramení Lipka, přítok Tiché Orlice (povodí Labe, úmoří Severního moře). Ze západních svahů v Polsku stékají vody do Kladské Nisy (povodí Odry, úmoří Baltského moře). Kromě této zeměpisné zvláštnosti je vrcholová partie Klepáče zajímavá i z mnoha dalších hledisek např. rozsáhlá kamenná moře.

zdroj: www.sneznik.cz

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník

 Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. K zamezení rušivých vlivů z okolí bylo pro rezervaci vymezeno ochranné pásmo o rozloze 1371,24 ha. Posláním rezervace je ochrana přirozených a přírodě blízkých společenstev vázaných na geologický podklad a reliéf horského masívu Králického Sněžníku. Jsou zde zastoupena subalpínská společenstva vrcholových holí, v hřebenových polohách pod horní hranicí lesa se zachovaly fragmenty původních lesních porostů s místním ekotypem smrku a vrchovištní rašeliniště.

Území je zajímavé i po stránce geomorfologické. Králický Sněžník je kerné pohoří vzniklé tektonickými zdvihy v mladších třetihorách. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulami a svory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápence a dolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice. Ve čtvrtohorách bylo území modelováno ledovcem, vznikl charakteristický amfiteátr řeky Moravy, mrazové sruby, kamenná moře a jiné periglaciální jevy. V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami.

V chráněném území se vyskytují některé vzácné druhy rostlin např. oměj šalamounek, kamzičník rakouský, ovsíř dvouřízný, zvonek vousatý. Ze vzácnějších druhů hub zde byl nalezen květnatec Archerův a holubinka Quéletova. Z chráněných druhů živočichů žijí v rezervaci např. myšivka horská, jeřábek lesní a linduška horská.

Text z cedule při vstupu do rezervace

zdroj: www.sneznik.cz

Pramen řeky Moravy

Králický Sněžník je samostatný horský masiv  tvořený několika bočními hřbety, které se paprskovitě rozvětvují od vrcholu na všechny strany. Pod vrcholem Králického Sněžníku (téměř na vrcholku v nadmořské výšce 1350 m) začíná pramenit řeka Morava. Širokým údolím odděluje dvě sousedni rozsochy. Hřeben Malý Sněžník - Klepý tvoří hranici s Polskem. Přes Sušinu, Podbělku a Chlum vede hranice s bývalým okresem Šumperk v  Olomouckém kraji.

Za "tepnu" Moravy bývá často označována stejnojmenná řeka - Morava. Přitom je zajimavé, že na historickém území Moravy nezačíná ani nekončí. Pramení  v severovýchodním cípu Čech pod vrcholkem Králického Sněžníku, odkud protéká napříč severní, střední a jižní Moravou a posléze splývá už na slovenském území pod Děvínem s vodami Dunaje.

K nejzajímavějším partiím při řece Moravě patří její pramenná oblast  -  pohoří Králický Sněžník  - náležející  z větší části ještě do našeho regionu. Říká se, že Morava tu má tolik pramenů, kolik je v roce dnů…

zdroj: www.sneznik.cz

Rozhledna na Sněžníku

Vrchol Sněžníku s rozlehlou vrcholovou holí byl zvláště předurčen k výstavbě vyhlídkové věže, protože bez ní by nebylo možné spatřit celé panorama a vrchol by se musel obejít dokola. Již holandská kněžna Marianna Oraňská, když roku 1838 koupila kladskou část Sněžníku, přemýšlela o vybudování 15-30 m vysokého letního sídla, jež by mělo umožnit okružní výhled.

Záměr vybudovat hlídkovou věž se dočkal realizace teprve o půl století později. Z iniciativy Kladského turistického spolku se začalo stavět. Jednalo se o formu zdvojené bašty inspirované architekturou středověkých staveb. Stavby v obtížných horských podmínkách se ujala skupina zednického mistra Emila Geissera z Klodzka a jeho pomocníka Paula Neugebauera. Práce trvaly pět let 1895-1899, ale vždy jen čtyři měsíce v roce. Kámen potřebný pro stavbu byl získáván z místních zdrojů. Na vrcholu bylo rovněž nalezeno nevelké množství písku, voda byla čerpána z blízkého pramene řeky Moravy. Zbývající materiál byl dovezen z Domaszkówa, Stronie Slaskiego a Klodzka. Pískovec pro architektonické detaily byl přivezen z Pekielnej doliny v okolí Polanice.

Dne 9. 7.1899 došlo k slavnostnímu posvěcení stavby a současně k jejímu otevření v přítomnosti knížete Alberta, syna kněžny Marianny. Ten dokončenou stavbu otevřel a zároveň navrhl jméno věže. Hotová věž na tehdejší dobu vypadala impozantně, dosahovala výšky 33,58 metrů. Měla dvě vyhlídkové plošiny, horní ve výšce 29,95 m a dolní ve výšce 17,40 m, umístěnou na nižší přiléhající věži. Na horní plošině se nacházela luneta a též tabule s popisy panoramatu.

A bylo se na co dívat. Rozhled byl jedinečný, za jasného počasí bylo vidět Jeseníky přes Hanušovickou vrchovinu, Orlické hory a Krkonoše, přes rozlehlé roviny Slezska až k Rychlebským horám. Ze sálu byl též vchod do přízemní přístavby, kde bylo možné dostat občerstvení a nocleh v  "turistických" podmínkách. V roce 1906 byla v souvislosti se vzrůstajícím turistickým ruchem přistavěna restaurační část. Dne 13.července 1924 v den 25. výročí tu byla uspořádána velká oslava. Na vrcholu Sněžníku se sešlo 10-12 tisíc lidí. 

Dne 11. října 1973 mohutná exploze zbořila 33,5 m vysoký kolos - symbol krajiny sněžnického masívu. Dnes roli vyhlídkového bodu zastává hromada kamení. Již od této chvíle přemýšlí polská strana o znovuobnovení této stavby, ale stále častěji se objevuje tato myšlenka v mnoha análech a kdo ví,  zda se toto nestane skutečností. Měli bychom se potom na co těšit.

zdroj: www.sneznik.cz